To je můj blog
Obyčejný den
Musím přiznat, že včerejší den byl hezký, ale ten dnešní ještě hezčí. Ráno teploměr rtuti pěkně hluboko pod nulou, všechno ojínělé, prostě vstávali jsme do pohádky.
Mrazivý dech noci
Dnes ráno jsem měla prvně za tuhle zimu zamrzlé okno a když jsem vyšla na dvorek a zadívala se dozadu do luk, zatajil se mi dech.
Zimní radovánky
Nechci psát o dnešních radovánkách, které děti v zimě prožívají, vrátím se ve vzpomínce tak daleko, kam jen moje paměť sahá.
Za oknem
Venku je sníh, občas i mrzne, sem tam prší, fouká a je nevlídno. Jednou bylo dokonce i slunečno, ale doma za okny to kvete.
Skleněný den
Včerejší den byl takový sváteční. Snad už proto, že celý den svítilo sluníčko, všechno tu máme panensky bílé a všechno tu bylo jako-by skleněné.
Ploučnice
Ploučnice je "moje" řeka. Provází mne od dětství až do dneších dnů. I když dříve jsem žile přímo vedle ní, teď už za ni téměř pravidelně jen jezdím.
Na Štěpána na Štěpánku
Už je to letitý zvyk vydat se v tento den do Kořenova a odtud pěšky nahoru na rozhlednu Štěpánka.
Co je k pláči!
Chodím pravidelně navštěvovat jednu starší paní. Připadá mi tak trošku jako hrdinka, jak zvládá ten svůj těžký život.
Vojenský hřbitov.
Když vzpomenu na dobu před pár lety, byl to napohled zanedbaný lesík plný náletových křovin, se zbytky pámelníků okolo a polámaných umírajících keříků buxusu.
Studeným ránem
Posledních pár dnů bývají rána plná mlhy, truť teploměru klesá pod nulu a my vycházíme ven tepleji oblečeni.
Podzimní procházka
Posledních pár dnů nám podzim naděluje víc mlhy, deště, a tváří se dost nevlídně. I tak jsme hledali něco alespň trošku pozitivního.
-2°C
-1°C
